Dešťovky

Po celém dni organizování jsme se nakonec sešly a zdárně odjely na Střelčinu chatu v Zákoutí, kde jsme "přespaly" a ve 3:00 vyrážely po tmě směr Šerlich - Velká Deštná.
Šlo se nám celkem dobře, i když stále do kopečka a za svitu dvou baterek, ale s pár zastávkami jsme se na Šerlichu objevily s přehledem, a teprve při výstupu na samotnou Velkou Deštnou se začínaly nad obzorem trhat mraky a prosvítat světlo.
Nahoře jsme se uvítaly se skauty z Kostelce, jejich Poláky a Hradeckými, ktěří se sice nejspíš trochu báli, ale prvotní ostych před naším rozloučením povolil.
Východ Slunce byl krásný, přestože kratičký a rudý kotouč jen co se vyhoupl nad obzor zmizel v závoji mraků a až do 8 hodin jsme ho neviděli.
Přibližně v 7 hodin se objevila dlouho marně vyhlížená druhá část Rychnovské výpravy - bratři Starosta, Staník a Filous na kolech. Východ bohužel propásli, ale počasí nám doopravdy přálo, nespustil se déšť, i když se jednu chvíli mraky pěkně mračily, a po 8. hodině, kdy jsme všichni už jen líně leželi a užívali si nového století skautingu nám i nově příchozím Sluníčko konečně rozehřálo všechny kosti.
Po pěkných chvílích strávených na sluncem prohřátém vrcholku naší "nejvyšší okresní hory", jsme se však chtě-nechtě museli rozloučit a rozejít či rozjet každý svým směrem - my zpět na chatu, zbalit se a uhánět na autobus, kde jsme se však opět setkaly s Kostelcem i Hradcem a v přeplněném autobusu ujížděly domů.

Tahle částečně noční výprava nám dala pořádně zabrat, ale už se těšíme zas na něco podobného, snad ve větším počtu než pouze já, Střelka, Liška, sHusta a menší kluci, ale i tak to bylo báječné!